AUTOCAMPING ROZKOŠ
adresa:
telefon:
mail:
Logo

AUTOCAMPING ROZKOŠ- Ubytování Česká Skalice

http://www.atcrozkos.cz/o-autocampingu/cenik-ubytovani/

Výlety do okolí ATC Rozkoš

letní číslo novin Kladského pomezí je již volně ke stažení na http://www.kladskepomezi.cz/cs/ke-stazeni/noviny-kladskeho-pomezi/.

Okresním městem je Náchod. Zde se tyčí, jako nepřehlédnutelná dominanta celého města, renesanční zámek s kolekcí gobelínů a rokokovým španělským sálem. V jeho divadle zněl před legendárním únosem vévodovy dcery zpěv Mozartova Dona Giovanniho (1797) a v barokní kapli nářek raněných z krvavé bitvy u Vysokova (1866). Ten romantický vojenský hřbitov, šeříkový zámecký kopec i secesní divadlo s hotelem Beránek a hostinec Port Artur ožívají ve studentském válečném Náchodě Josefa Škvoreckého (*1924). „Cožpak bych mohl prožít rok – bez Náchoda!“ vyznává se i prof. F.Černý (*1926). Na Dobrošově (624m) – vysoko nad městem, ale hluboko pod zemí na vás dýchne mrazivý dech důmyslného protihitlerovského opevnění i jeho marnosti po mnichovské konferenci (1938). Z nedaleké rozhledny Jiráskovy chaty přehlédnete celý kraj a sněhem obílená Sněžka (1602m) se zdá nadosah. Jako na dlani je ten kout vidět ze Žaltmanu (739m), z Hořiček, Supího hnízda (702m), Ruprechtického špičáku (880m) a kdysi i z Turova (603m).

Živý hraniční přechod v Bělovsi vás zavede do Polska – do lázní Kudowa, Duszniki, na poutní místo Wambierzice nebo do slují Góry stolowe a na Hejšovinu (919m). Neodoláte, abyste v parném létě neochutnali „ostrou vodu“ Idu v lázních Běloves a neporovnali její chuť s pramenem Hronovky nebo Regnerky.

K proslulým lázním v kraji patřil i unikátní Šporkův (+1738) Kuks , lázně Rezek, Bělohrad a Velichovky, kam zajížděl skladatel L.Janáček (+1928) a kde ještě v květnu 1945 snil Hitlerův poslední fanatický maršál F.Shorner o vítězství.

Tak jako na někdejším hradě Rýzmburku objevíte i v Ratibořicích kulisy idylické „básně našeho kraje“- Babičky Boženy Němcové (+1862) i protinapoleonského jednání ruského cara, pruského krále a rakouského kancléře (1813).

Přehrada Rozkoš (10km2) je rájem plachtařů, surfařů a rybářů a blízká Česká Skalice nám kromě žákovských pocitů z prohlídky Barunčiny školy (1643) připomene v Jiřinkovém sále Steidlerova hostince (1824-dnes Muzeum Boženy Němcové ) atmosféru obrozenských Jiřinkových slavností a bálů s tanečníky B.Němcovou nebo B.Smetanou. Textilní muzeum Tiby je pak průhledem do tradice přadláků, tkalců, barvířů, tiskařů i textilních továren celého kraje. Svůj „Český betlém“ – Nové Město nad Metují procházel spisovatel Jaromír John(+1952), „ironik a šibal“. Vábil do svého poustevnického bytu nad metujským údolím básníky z Prahy – Vančuru, Seiferta, Halase a ukazoval jim Bartoňův zámek s rozkvetlou zahradou i trojlístky renesančních štítů a podloubí novoměstského náměstí.

Malby v blízkém dřevěném kostelíku ve Slavoňově (1553 – památka UNESCO) připomínají hornickou minulost kraje a pěší výlet do Náchoda romantickým metujským údolím vás přivede do Pekla ke stylové restauraci.

„Pětašedesát stavení, fara, kostel,zvonice, deset stodol, též kostnice, všecko shořelo prudce“, zpívá se v kramářské písni o požáru(1831) v Červeném Kostelci. Nedaleko od Dienzenhoferova kostela a domku B.Němcové měl svou dílnu červenokostelecký řezbář a pozlacovač Břetislav Kafka(+1967), zakladatel české psychotroniky. K městu patří rekreační rybníky Špinka a Brodský a v opačném směru vede cesta k raně středověkému hradu Vízmburk a k ohnisku selského povstání (1775) ve Rtyni v Podkrkonoší.

Gotický kostel, Braunův mariánský sloup(1727), Wenkeův dům(1911) s muzeem a galerií přitahují pozornost návštěvníků královského věnného města Jaroměře (před 1126) stejně jako historické lokomotivy na nádraží a nezapomenutelná cesta se svíčkou v katakombách unikátní vojenské pevnosti Josefov založené císařem Josefem II.

Nikdy se tu neválčilo, zato boj mezi študáky a kantory, jak ho oslavil zdejší spisovatel Jaroslav Žák(+1960), nikdy nekončí…Českým Shakespearem a Straffordem je spisovatel Alois Jirásek(*1851) a jeho rodiště v Hronově, prý nejnavštěvovanější rodný domek „U nás“. Tak se i jmenuje kronika tohoto kraje“národní životopis“, zrcadlo země i lidí. Hronov je i rodištěm Josefa Čapka(*1887) a Egona Hostovského(*1908), ale do skutečné slavnosti každoročně ožívá spontánním amatérským divadlem při srpnových festivalech.

Police nad Metují a okolí jsou spojeny s působením katolického básníka, překladatele, sběratele a kaplana Sigismunda Boušky(+1942).

„Krajina děsná v širé pustině“ podle listiny z roku 1229 trpěla vojenskými nájezdy, před nimiž nepomohl ani útěk do skalního labyrintu na Ostaš(700) nebo Hvězdu. Ten tajemný svět divoké přírody uchovaly i polické pověsti. Benediktinský klášter s rajským dvorem a kostelem zdobí jedinečný raně gotický portál(kol.1280).

Když jedenáctiletý Bohuslav Balbín(+1688) studoval u Broumovských benediktýnů, měl už čtyřikrát přečtenou Hájkovu Kroniku českou (1541) a zrála v něm myšlenka na slavnou Obranu českého jazyka a národa. Vzdělával se zde i první pražský arcibiskup arnošt z Pardubic(+1364) a Alois Jirásek. Dienzenhoferova barokní přestavba(1733) kláštera z poč.14.století zanechala ve městě architektonický monument mj. s překrásnou knihovnou a klášterním kostelem. Jeho ruka je cítit i na nedoceněné kaskádě barokních kostelíků v okolí (Heřmánkovice, Šonov, Ruprechtice). Pohledem na hřbitovní kostel P.Marie z druhé poloviny 15.století sledujete nejstarší dřevěnou stavbu v republice. Neopakovatelný přírodní rámec města se odráží ve vyhlášení broumovska chráněnou krajinnou oblastí(1991).

Do Meziměstí jezdívali na letní sídlo – zámek přestavěný za účasti Dienzenhofera(1749) – broumovští opati a i dnes je ideálním východiskem k výletům do Javořích hor a Broumovských stěn. Dva zámky jsou s barokním kostelem historickým rámcem Teplic nad Metují ale důvodem, proč sem míří kroky turistů a horolezců z celého světa jsou Teplicko – adršpašské skály. Malý Yellowstone se slujemi, vodopády, jezírkem, bizarními skalními tvary a sněhem uprostřed léta v úzkém kaňonu. Goethe sem přijel studovat přírodní poměry a odjížděl zamilovaný do fantastické nádhery. Topograf Schaller hledal „podobné dílo přírody až na Sibiři“ (1790) a cestovatel J.F.Reichardt se v roce 1809 dal unést k zápisu, že „to celé není nepodobné blázinci přírody a dělá to tak zvláštní dojem, že se člověk při prvním pohledu jen těžko ubrání hlasitému smíchu“.

Do kempu Camp.cz RekoPlavba Kladské Pomezí  

Copyright © Autocamping Rozkoš